Alternativní terapie

a) rytmy endogenní vycházející z nitra organismu: srdeční činnost, rytmus dýchání, děj rozmnožovací atd.
b) rytmy exogenní,které jsou dány zvenčí (většinou střídáním světla a tmy) :přijímání potravy, spánek a bdění. Jedná se o jevy vyvolávané vnějšími vlivy jako je otáčení Slunce, Země a Měsíce.
c)rytmy krátkodobé (kratší než 24 hodin): srdeční tep, chemie krve.
d)rytmy dlouhodobé: 24 hodin, 7 dní, 28dní, rok.

V lidském těle je více jak 100 různých funkcí, které se řídí rytmem den-noc. V embryonálním stádiu je mnoho funkcí rytmicky neustálených, embryo nemá rytmus den-noc. U člověka rytmus spánek - bdění nastupuje teprve po 6 týdnech. Tento rytmus je dědičný. Pokusné krysy byly ve 25 generací udržovány v rytmu stálého dne, a přesto udržovaly rytmus den-noc. Pokud se vyloučí vliv okolí, např. dlouhodobým pobytem v jeskyni,(Pobytem v jeskyni se vyloučí vliv světla a tmy. den-noc.) má tendenci se rytmus prodloužit na 24,7 až 25,1 hodin. Tato okolnost je závislá na vzdálenosti od rovníku.
Řada funkcí v těle je vázána na 24 hodinový cyklus: složení krve, činnost jater, buněčné dělení, tělesná teplota, citlivost na ozařování, citlivost na léky atd.

Jak funguje naše tělo

Teplota těla je nejnižší ráno, zvyšuje se po celý den, maxima dosahuje večer a klesá ve spánku. Celkový rozdíl činí asi 0,7 °C. Toto kolísání probíhá i u osob nehybných, připoutaných na lůžko. Stejně tak při vyrušení vlivu světla a tmy. Čili teplota těla je skoro neovlivnitelná. Prozkoumání 200 000 porodů se zjistilo, že došlo k odtoku porodní vody a počátek porodní činnosti 2x častěji kolem půlnoci než kolem poledne. Většina porodů probíhá mezi 23:00 a 7:00 hodinou. Nejméně dětí přichází na svět mezi 10:00 a 12:00 hodinou. Citlivost alergiků je nejsilnější kolem 22:00 hod. a nejslabší kolem 11:00 hod.
Pro diabetiky je důležité vědět, že citlivost na izulín je daleko větší v noci. Inzulín má v noci větší účinnost a to bez ohledu na to jest-li jíte nebo ne. I odchod člověka se řídí podle biorytmů. Bylo zjištěno, že ze 340 000 úmrtí bylo maximum v 6:00 ráno a druhý vrchol se ukazoval kolem 16:00 hodiny.Pokud jde o závislost rytmů na měsíční fázi, např. u primátů bylo zjištěno, že probíhá menstruace při novoluní a ovulace při úplňku. Rytmus práce a odpočinku je dán v poměru 6:1. Ve Francii za dob revoluce změnili pracovní týden na desetidenní. Výsledek se dostavil záhy - snížená výkonnost, větší počet úrazů, únava, deprese. Šest dní práce a jeden den odpočinku je pro nás ideální poměr.

Každý máme ve svém těle daný rytmus, ale můžeme ho do značné míry měnit. Jsme-li k tomu donuceni okolnostmi (práce na směny, posun času). Všechny tyto procesy, které narušují rytmus, jsou stresové. Dochází při nich v organismu ke změnám, které způsobují přetížení. V běžném životě vznikají tyto stresové stavy poměrně často. Pokud je třeba někoho násilně budit do práce, pak dochází ke stresovému stavu. Ten pak přetrvává po polovinu pracovní doby. Souboj biorytmů den-noc a stresových faktorů se odehrává hlavně ve vícesměnném provozu. Pokud je jedinec méně přizpůsobivý, stres se prohlubuje a narušuje fyziologické funkce. Člověk by se měl snažit dodržovat rytmus i o víkendu. Existuje také adaptace na jiná časová pásma. Posun v čase znamená asynchornizaci, vnitřní rytmus neodpovídá rytmu vnějšímu. Projevuje se podrážděnost, únava, spavost, nepozornost. Adaptace většinou trvá 5 - 7 dní.

Při jakékoliv léčbě je důležité respektovat vnitřní rytmus člověka. Léky mají maximální účinek v čase největší aktivity jednotlivých orgánů. Rovněž je zajímavá informace o léčení rakoviny. Zjistilo se, že myši, které dostaly 200 rentgenů ve 21 hodin, všechny během šesti hodin zemřely. Ovšem myši, které dostaly tutéž dávku v 7 hodin ráno, žily ještě 10 dnů. V dalším experimentu byly myši infikovány leukémií a byly léčeny běžným způsobem, velice brzy zemřely. Ale ty, které byly léčeny s ohledem na biorytmus, zůstaly z více jek 50% živé.

Rytmus roku

Během roku se také mění požadavky našeho organismu. Uvedeme si několik bodů s ohledem na naše klima:

Jaro
Příroda i tělo se probouzí k novému životu. Jsou velice aktivní játra. Probíhá čištění organismu. Lehce se hubne. Do jídelníčku zařaďte klíčky, saláty, lehká zeleninová jídla zelené barvy. Vhodná je také očistná kůra hladovkou. Hodně pijte vodu.

Léto
Toto období horka přináší problémy s oběhovou soustavou. Aktivní je také tenké střevo, vyskytuje se řada průjmových onemocněních. Vhodná je zelenina osmažená ve woku. Věnujte se aktivně sportu, tělo potřebuje pohyb.

Babí léto
Často přicházejí problémy se žaludkem, pálení žáhy a podobně. Proto zařaďte jednoduchou skladbu jídel s vařenou zeleninou ve vodě. Aktivně zpívejte a provádějte dechová cvičení.

Podzim
Přicházejí dýchací problémy, kašel, nachlazení. Objevují se také bolesti kloubů. Do jídelníčku zařaďte cibuli a tvrdou dýni Hokkaido.

Zima
Obklopuje nás voda a chlad, čímž trpí ledviny, vaječníky a zhoršuje se sluch. Omezte pití vody a syrovou zeleninu. Vhodná je pečená zelenina na tuku. Tělo má sklon odpočívat a nabírat zásoby. Je to období pasivity. Věnujte se spíš duševní a umělecké činnosti.