Alternativní terapie

Učenci tradiční čínské medicíny (TČM) odjakživa tvrdili, že když se člověk narodí, začíná umírat, tedy stárnout. Nyní vidíme, že je to nezvratný proces, který čeká každého z nás. Tento zákon platí pro všechny, ale existují lidé, kteří mají hodně let, jsou čilí a vypadají mladě na rozdíl od mladých, kteří jsou nemocní a někteří jsou již ve svých 35 letech opotřebovaní. Znamená to, že tento zákon neplatí pro všechny stejně.

Proč je to tak?

Čínští mudrci již dávno věděli, že vývoj a stárnutí člověka je nerovnoměrné a podléhá zvláštním zákonitostem. Ty platí pro všechny stejně, ale kvůli síle individuality se u každého projevují jinak. Individualita se projevuje prostřednictvím různých biorytmických procesů. Část těchto procesů je individuální a část platí pro všechny lidi. Složení procesů formuje souhrnný obraz rozvoje a stárnutí člověka. Podle TČM platí pro lidi, kteří jsou narozeni v jednom roce, zákony, které vládnou celé zeměkouli v tom roce, po celý jejich život. Lidé narození v jednom dnu, měsíci, roku jsou náchylní na stejné zdravotní problémy.

Čínský kalendář má 60 roků a skládá se z pěti období po 12 letech. Každých 12 let nastává v lidském organizmu přestavba energetických systémů. Ale přestavba je i každé dvě hodiny i v etapách den - noc. Přes den děláme a v noci se musíme dobít energií. Proto je dobrý spánek mimořádně důležitý pro naše zdraví na všech úrovních - duchovní, emoční, mentální, energetické, funkční a v konečném důsledku i v tělesné.

První dvanáctiletý cyklus začíná v okamžiku narození a končí ve věku 12 let (+2 - 3 roky). V době do tří let hodně dětí onemocní. Potom následuje druhý cyklus - od 12 do 24 roků. Třetí cyklus začíná 24. rokem a končí 36. rokem. Většina lidí se v tomto období stává moudřejšími a mění životní styl. Čtvrtý cyklus je od 36 do 48 let. Zde se začínají projevovat chronická onemocnění. Pátý cyklus, od 48 do 60 let nám přináší první jasné zásady stárnutí a lidé si to v tomto období i začínají uvědomovat. Tím se uzavírá 60 letý cyklus. Období mezi 60 až 63 rokem a 70 až 72 rokem je identické období jako od 0 do 3 až od 0 do 12 roku s tím rozdílem, že v tomto období má již člověk méně životních zásob. Horní hranice je 120 roků. Málo lidí se těchto let dožije, ale jakmile se naučíme hospodařit se svými energetickými zdroji ve spojení s individuálním biorytmem, není důvod, aby jsme překročili i vzpomínaných 120 roků. Omezení neexistují.

Po celý život nás v taktu velmi pomalých vnitřních hodin provázejí tři rytmy:

• tělesný rytmus
• duševní rytmus
• duchovní rytmus

Každý z těchto rytmů nám až do poloviny svého trvání nabízí fázi pomalu stoupající k vrcholu, tam se ostře obrací a téměř kolmo klesá k výchozímu bodu a přechází do klesající fáze, která časem dosáhne nejnižšího bodu. Z tohoto místa se opět ostře obrací směrem k počátečnímu bodu, kde celý rytmus začíná znovu. Dny obratu mají ve všech rytmech zvláštní význam. Znamenají téměř vždy kritické období, které může trvat hodiny, někdy dokonce celý den nebo i déle. Tyto tři rytmy se trvale ovlivňují, vzájemně se prolínají a projevují se ve střídavém účinku s mnoha dalšími vlivy, jako je zdravotní stav, věk, životní prostředí, stres atd. Těsná souhra těla, citového světa a ducha má za následek, že účinky všech tří rytmů nelze určit jednoznačně a pro každého člověka týmž způsobem.

• Křivka duševního rytmu v délce 28 dnů nejprve stoupá vzhůru, potom prudce klesá do nejnižšího bodu, dále téměř 14 dnů spěje do nejnižšího bodu, aby začala opět stoupat. Je zajímavé, že den obratu v duševním rytmu připadá téměř přesně na den v týdnu, jímž byl den narození.
• Tělesný rytmus má stejný průběh, vrcholná fáze však končí už po jedenácti dnech (přesně po 11,5 dnech) a celý rytmus končí po 23 dnech. Jeho křivka tedy probíhá strměji.
• Duchovní rytmus ukončuje vrcholnou fázi po 16 dnech a poté se mění. Následující spodní fáze dospěje po celkem 33 dnech k výchozímu bodu nového cyklu. Ze všech rytmů má tedy tato křivka nejmírnější spád.

Podle výzkumů v jednom moskevském institutu medicíny se ruští vědci v zásadě shodují v otázce cyklů s TČM a došli k závěru, že když klesají všechny tři křivky individuálního biorytmu v jakémkoliv životním období, můžeme očekávat pád energetických zásob člověka. V tom období by měl člověk svoje fyzické i psychické aktivity zmírnit a čekat, dokud se stav křivky nezmění. Je to objektivní stav našeho těla. Dokonce na to, abychom onemocněli nemusí být v poklesu všechny tři křivky. Často stačí i jedna. Když nemoc propukla v okamžiku, když klesají všechny tři křivky, je zakázané tělo léčit silnými prostředky a metodami (operace, hodně vysokých dávek antibiotik, ozařování, chemoterapie). Jakmile člověk onemocní na začátku energetického pádu, můžeme mluvit o velkém nedostatku zásob v jeho organizmu. Onemocnění se bude prodlužovat a jeho léčení se stává složitým. Kromě toho, že se snižuje účinnost léků, takováto silná lečba může snížit už i tak nízké energetické zásoby. Naopak, když se onemocnění objeví v období energetického nárustu, léčení může být rychlé a jednoduché. Tehdy se mluví o zázracích.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková podle článku v časopise Vitalita, autor Dr.Ac. Boris Subotič