9094346
ENDEFRRU
Přihlášení Cookies

Alternativní terapie

Aktuality

Všechny aktuality
Chci zasílat aktuality na e-mail:

Den v biorytmu

Jít proti přírodě se nevyplácí.

Co jsou biorytmy?

Biorytmy jsou vlastně vnitřní hodiny, které si v těle tikají bez ohledu na letní nebo zimní čas, na naše okamžité potřeby nebo třeba náladu. Protože si je nemůžeme seřídit, jak by se nám to právě hodilo, stačí na to jít obráceně. Podřídit se jim a maximálně je využít. To, že v lidském těle tikají celý život hodiny, objevili už staří Číňané. Vědecká disciplína zabývající se právě lidskými biorytmy se nazývá chronologie. Podle ní každá buňka v těle podléhá vlastnímu rytmu a jen ten, kdo žije v souladu s tímto rytmem, se může radovat ze života a úspěšně fungovat.

Pokud se člověk podřídí svým přirozeným biorytmům, bude mu to lépe myslet a bude výkonnější. Kdo se řídí vnitřními hodinamiBiorytmy má to i v práci o něco jednodušší. Ví totiž, že všechny problémy a pracovní resty nejlépe vyřeší mezi desátou a jedenáctou hodinou. Po obědě že je nejvhodnější doba k nudným a rutinním činnostem a manuální zručnost vrcholí v pozdním odpoledni. Musíte pracovat na směny a tudíž zapomenout na to, že vaše vnitřní hodinky radí, abyste zalehli nebo odpočívali? Prostě musíte pracovat, když byste měli spát? Tak na to pozor - v takovém případě by bylo dobré jít pravidelně na kontroly k lékaři. Ukazuje se totiž, že "jít proti přírodě" se nevyplácí. Pokud budete svůj přirozený biorytmus ignorovat, může se vám to dříve či později vymstít v podobě stresů, depresí, srdečních a cévních příhod, žaludečních neuróz a trávicích problémů. Zvyšuje se také například riziko, že propadnete alkoholu a u diabetiků se může průběh nemoci velmi zhoršit.

Základem všeho je denní 24hodinový biorytmus. Naše vnitřní hodiny řídí všechny procesy v organismu, ovlivňují soustředění a vnímání, mají vliv na fyzickou a duševní kondici. Právě díky biorytmům někdo vstává s rozedněním, jiný je spáč, někdo si potřebuje zdřímnout po obědě, jiný je schopen pracovat dlouho do noci. Rozdílné biorytmy určují také dělení lidí na skřivany a sovy. Skřivani jsou aktivní hned po ránu, ale chodí brzo spát, protože spánkový hormon melatonin se u nich začíná vylučovat dřív. Sovy ožívají odpoledne a večer, do postele uléhají pozdě. I odborníci se dlouho domnívali, že tato aktivita je daná povahou člověka. Dnes víme, že je daná nastavením jeho biologických hodin a nedá se změnit. Rozdílný biorytmus vyplývá z různé míry zpoždění oproti 24hodinovému dennímu cyklu. Někdo má rytmus 24,1 hodiny a někdo až 25 hodin. A právě tento rozdíl určuje, jestli budete patřit spíš ke skřivánkům, nebo k sovám. Náš organismus obvykle dokáže zpožďování biologických hodin přirozeně korigovat tím, že trávíme dost času na denním světle. Ale kupodivu také pravidelným denním režimem, společenským životem a vůbec životem s ostatními lidmi. Nebylo náhodou, že dřív se společenská sezóna plesů, koncertů, divadel, tancovaček, zabijaček a dalších oslav soustřeďovala do zimy.

S potížemi, které člověku dokáží způsobit narušené biorytmy, můžeme zápolit také při přeletu příliš mnoha časových pásem letadlem. Obvykle nás trápí únava, nespavost nebo podrážděnost. Na změny pásem si zvykáme lépe, když letíme na západ, tedy za sluníčkem, nežli na východ, tedy proti němu. Problém s narušenými biorytmy má také řada lidí při přechodu ze zimního na letní čas a opačně. Údajně s menšími problémy se v tomto směru musí vypořádat 24 procent lidí, velké trable má 10 procent lidí. Nejvíc si stěžují lidé středního věku a hlavně ženy. Jsou citlivější. Příznaky SAD jsou důsledkem života odtrženého od přírody. Naši předkové v létě spali méně a v zimě více. My tyto přírodní biorytmy nerespektujeme. Každý fungujeme jinak, ale určité hodiny jsou vhodné pro různé aktivity. Například:

24.hodina
Většina lidí už asi tři hodiny spí, a prošla všemi fázemi spánku. Dostavuje se fáze lehkého spánku a člověk se může snadno probudit. V této době jsme zvláště citliví na bolest. Probíhá detoxikace organismu a redistribuce tekutin. Většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Vrcholí jejich činnost. Játra zpracovávají látky důležité pro organismus a také odstraňují z organismu všechny metabolické produkty a jedy. Je tedy důležité si uvědomit, že pozdní zátěží alkoholem, kávou a jídlem krátce před půlnocí si člověk velice škodí.

1. hodina
Většina lidí už asi tři hodiny spí, a prošla všemi fázemi spánku. Dostavuje se fáze lehkého spánku a člověk se může snadno probudit. V této době jsme zvláště citliví na bolest.

3. hodina
Kolem třetí hodiny tělo odpočívá, protože je značně fyzicky vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak to vyžaduje velké úsilí.

4. - 6. hodina
Tělo se probouzí, snižuje se produkce melatoninu a naopak vzrůstá aktivita hormonů. Tělo v tomto stádiu má stále nízký tlak, mozek je zásoben minimálně, tělo má nejpomalejší aktivitu, ale zbystřuje se již sluch. Procházíme pozdní REM fází spánku. Člověku v mysli procházejí vzpomínky, psychický stav je aktivován a dochází k nespavosti. Každa maličkost nabývá obrovského významu. V časných ranních hodinách jsme také nejcitlivější vůči bolesti. Je to hodina, kdy lidé často umírají. Kolem páté hodiny dochází k prokrvení horní části těla. Krevní tlak stoupá, puls je rychlejší a i když se chce spát, tělo je již aktivní. Kdo přirozeně vstává kolem páté hodiny, dokáže se velice rychle aktivovat. Je to velice vhodná doba pro dechové cvičení. Ráno je nejlepší čas pro krátkodobou paměť, takže je vhodné si opakovat to, co budeme přes den potřebovat na různé zkoušky či semináře. V této době také člověk pociťuje největši strach a úzkost.

7. - 8. hodina
Nejvhodnější čas pro snídani, protože právě v tuto dobu potřebujeme tělo zásobit energií na celý den. Dopřejme si cereálie, čerstvé ovoce, bylinkový čaj či džus. V tuto dobu je značně vysoká aktivita imunitního systému. Kdo se dostane do styku s viry či bakteriemi, má větší šanci jim odolat. Tělu bychom měli dodat tekutiny.

9. - 12. hodina
Jsme nejvýkonnější, práce nám jde od ruky, vše zvládáme - práci, studium. Značně stoupá psychická aktivita, mírně klesá citlivost na bolest a začíná se projevovat rostoucí aktivita srdce. Pozor si ale dejme na těžká jídla, která by tuto energii mohla oslabit a vyvolávat u nás únavu. Prakticky odpočinek již skončil, játra dokončila svoji aktivitu a je nyní možnost zátěže stravou. Můžeme konzumovat bez obav větší množství jídla. Špička dopolední aktivity. Vysoká koncentrace k výkonu. Tělo je schopno maximálních výsledků. V tomto období ani větší zátěž nebývá pozorována jako vysilující. Není dobré dělat až do oběda přestávky. Je třeba využít toto období opravdu maximálně.

10. - 11. hodina
Je ještě stále dost vysoká aktivita. Srdce pracuje rytmicky, zvládáme dobře psychickou zátěž.

12. hodina
Nastává okamžik mobilizace všech sil. V tomto období je na vrcholu SRDCE. Jestliže dojde k infarktu myokardu, většinou následky bývají horší, než když dojde k infarktu v jiných hodinách.

13. - 14. hodina
V tento čas jsme odolnější vůči bolesti. Jsme celkově otupělí, takže bychom se neměli věnovat závažnějším problémům a jejich řešení odložit na jindy. Výkonnost je snížena přibližně o 20 procent, takže v tuto dobu vyřizujte raději jednodušší, manuální záležitosti.


15. - 17. hodina
Aktivita stoupá a po 17. hodině je doba nejvhodnější na sportování a udržování tělesné kondice. Na vrcholu jsou i hodnoty reagování a paměti, proto je vhodné věnovat se studiu, vzdělávání a záležitostem, které souvisí s koordinací a manuální zručností.

20. - 23. hodina
Tělo se pomalu uvolňuje, je čas na lehkou večeři. Nejvýraznější z celého dne jsou právě večer smysly a cit pro vůně a chutě. Pozor proto na přejídání na noc. Kolem 22. a 23. hodiny je tělo připraveno na to jít spát a přes noc tak načerpat novou sílu a energii do dalšího dne.

Orgánové hodiny

Biorytmy, respektive naše vnitřní biologické hodiny, neřídí jen vzestup a pokles výkonnosti během dne. Ovlivňují i aktivitu jednotlivých tělesných systémů nebo orgánů našeho těla v průběhu celých 24 hodin. V tzv. orgánových hodinách vyjádřili Číňané skutečnost, že člověk žije z hodiny na hodinu a stav jeho organismu se postupně mění. Jak již bylo řečeno jsou v našem organismu zakódovány biologické rytmy, které se opakují každý den, měsíc, rok ikona souboruOrgánové hodiny. Všechny pravidelně se opakující děje v těle řídí centrální biologické hodiny a kromě nich existuje i mnoho místních "budíků", které řídí činnost plic, srdce, ledvin, jater i ostatních orgánů, ovlivňují soustředění a vnímání, stejně jako fyzickou a duševní kondici. Experti dokonce tvrdí, že všechny buňky v našem těle mají svůj vlastní časový plán. Když je v něm zmatek, cítí člověk únavu a snáze onemocní. Sílu biorytmů lze nejlépe sledovat při pruběhu nemocí. Při každé chorobě dochází během dne ke kolísání příznaku. Nahlédneme-li do lékařských statistik, zjistíme, že doba návštěv pacientů u lékaře s určitými problémy kopíruje téměř přesně orgánové hodiny, např. žlučníkové záchvaty jsou nejčastější v noci, srdeční záchvaty pak kolem poledne. Jak tedy naše orgány fungují? O tom v dalším článku.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, zdroj Internet

Vytvořeno 7.4.2008 10:56:40 | přečteno 9880x | Ing. Tatiana Flanderková
 
load