Alternativní terapie

Žádné duši se nepodařilo překonat neviditelnou hranici a všechny padaly zase k Zemi.

Mně to analogicky připomíná spermie, snažící se oplodnit vajíčko, které si vybere z obrovského množství jen jednu jedinou spermii, která splňuje všechny předpoklady vajíčka pro splnění podmínky stvoření budoucího člověka...Tím samým způsobem si vybírá Prozřetelnost duši, která si to zaslouží, která bude plnit vyšší poslání a která se již nemusí na Zemi inkarnovat - například Buddha, Eliáš, Jan Křtitel, Ježiš. Východní národy je nazvaly " Avatarové", čili "spasitelé", kteří odešli ze Země a dobrovolně se vrátili, aby svým životem a naukami přivedli lidstvo v jeho vývoji na vyšší úroveň. Museli však, jako každý pozemšťan, přijmout na sebe karmu a naplnit svůj osud. Od toho se odvíjí i příběh Krista - Jeho život a působení, z kterého vládnoucí vrstva vytvořila politicko - mocenskou ideologii náboženství a úplně tak zvrátila Jeho původní učení. Tedy, tyto duše se nemusí na Zem inkarnovat celá tisíciletí...Právě v tomto bodě může být naplněná myšlenky Herma Trismegista na smaragdové desce, která se sice v originále nezachovala, ale ve vědomí lidí zůstala: " Co je dole (na Zemi), je jako to (polarita), co je nahoře (ve vesmíru) a co je nahoře, je jako to, co je dole, aby způsobené byly zázraky jediné věci. A jako všechny věci povstaly z Jediného, tak se zrodily všechny věci v této Jedné věci - přizpůsobením...". Tedy mezi makro kosmem a mikrokosmem není žádný rozdíl. Podobná, resp. pozměněná slova byla vložena o staletí déle do evangélia sv. Jana: " Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest...(1, 1 - 3).

Odchod z tohoto světa má svoje pravidla. Zkoumal někdo, co se tam děje?

Mystici odpradávna tvrdí, že živé organismy jsou obklopené aurou, kterou po důkazu manželů Kirliánových, ruských vědců, nazvali bioplazmatickým energezickým tělem. Elektrografií se existence aury potvrdila v roce 1939. Aura, na rozdíl od duše, opouští tělo až nějaký čas po smrti - to je zákonitý děj...Atomové bomby, které vybuchly v Hirošimě a Nagasaku, vlastně zničily tisíce lidských duší, které se nemohou dále inkarnovat, protože se lidé v okamžiku "vypařili" i s aurou a tak přestali existovat...Právě to je s duchovního hlediska velké nebezpečí pro celý vesmír ve smyslu výroku Herma Trismegista - co se děje nahoře, má vliv na celou planetu, na lidské životy a nedohledný dosah pro celý kosmos.

Odpověď na otázku, co je smrt, je stejně těžká jako odpověď na otázku, co je život. Biologická smrt není zapříčiněná zvenčí, ale z vnitra člověka, z jeho vlastního těla smrtí buněk, z kterých se tělo skládá. Definice, že smrt nastává tehdy, když se zastaví všechny životní funkce, je velmi nedostatečná a neúplná. Například smrt člověka, hnilobný proces, poskytuje život mnohým dalším, neviditelným částečkám mikroskopického světa a naopak - jejich smrt lze porovnat počátkům růstu těla člověka. Všechno živé je na této planetě stvořené ze šesti prvků - dusíku, uhlíku, síry, fofforu, kyslíku, vodíku - tedy i člověk. Z chemického hlediska je člověk složený ze stejných 20 aminokyselin, jako jiné žijící organismy. To znamená, že nedostatek jakéhokoliv prvku, který nosíme v těle, se na nás negativně odrazí. Z prachu Země jsme prý byli stvořeni - říká bible a tento výrok je tímto i exaktně potvrzený. Byli jsme stvořeni tak, aby jsme byli přizpůsobeni této planetě, takže to vyvrací Darwinovu teorii, protože jakmile nám chybí jakýkoli prvek, z těch které známe a potřebujem, tělo chřadne, v organismu není rovnováha, onemocní a může nastat i smrt.

Co je tedy duše a duch?

Duch, myšlenka a energie jsou identické a jsou to elektrické impulzy v mozku, tedy duchovní záblesky. Někdy jsem se zamyslel nad moudrostí našich předků - starých Slovienů, kteří kromě jiných libozvučných slov, vytvořili překrásné a výstižné slovo "myšlienka", které je složené z myši domácí a z brouka "bodkované lienky" (berušky) - z toho pochází i přísloví: "Dostal brouka do hlavy". Myš nevynechá jediný kout v domě (v hlavě), prosmejčí všechno možné v komoře, stodole a do všeho se zakousne (v mozku) a pokud si nápady člověk neuloží do dlouhodobé paměti, zapomene a odletí mu z hlavy jako "lienka" azůstanou mu pouze stopy po nápadech, jako ty tečky na jejích křídlech...Až v okamžiku smrti se najednou všechny vynoří jako vzpomínky na dětství, mládí, dospělost a život. Umírajícímu proběhne v mysli jako film...Z těla, které umírá se odděluje informativně energetické pole, které je identické s duchem, nebo jeho vědomím. Při procesu odloučení se aktivují všechny informace, které byly v paměťových molekulách a odnášíme si je jako vlastní informační text. Tedy naše vědomí po smrti si sebou sebere celý obsah našeho mozku a podobně, jako se řeka vlévá do nekonečného oceánu, i naše vědomí se vlije do nekonečného oceánu kosmického vědomí (východní národy ho nazývají Akaša) a splyne s ním. Ale s tím rozdílem, že neztratí nic ze svého informačního obsahu, který duše nabyla během každého života. Exaktně to dokázal prof. M. Ryzl. Nositeli myšlenek jsou vlny, které procházejí mozkem a musí být i trvalé, aby vznikl duch. Lidský život není ohraničen narozením a smrtí, neodehrává se jen v rozsahu těchto hranic. Narození je druhá strana smrti. Představme si to jako jedny dveře - vstup do nich a východ z nich. Duše musí po smrti putovat dále, inkarnovat se v dalších bytostech, v schránkách těl. "Člověk, který není duchovně osvícený, prožívá všechno jako utrpení a navíc trpí tehdy, když nemůže dosáhnout, nebo dostat to, co si přeje". To je Buddhův výrok. To je to obrovské lidské trápení - a nakonec člověk zjistí, že všechno je marnost nad marnost. Utrpení se tedy rodí z nesplněných tužeb a přání.

Pokračování příště.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková podle rozhovoru Nataši Vámošové ve slovenském časopise Vitalita.