Ostropestřec

Játra jsou hlavním orgánem naší detoxikace.

Tahle jedno až dvoumetrová kytička není jen impozantního vzrůstu, ale i nezvyklé krásy. Nádherný bodlákový pichlavý květ s oduševnělou jasnou červenofialovou barvou se nepatrně liší odstínem podle alkality půdy stanoviště. Více modré přibývá zásaditostí půdy, ale vyloženě kyselou půdu ostropestřec nesnáší. Listy této rostliny mají rozsáhlé nepravidelné bílé skvrny jako maskování, které je ale ve skutečnosti nepřehlédnutelným varováním v celozeleném listoví ostatní vegetace, že zde hrozí nějaké nebezpečí. No, ostropestřec je bodlák a mimořádně dlouhé a ostré ostny na jeho listech doporučují, abyste ho míjeli ne blíž než metr. Raději dva. Ostropestřec se hodí jako obranná rostlina na okraj polního pozemku se zeleninou, protože je jako plot úspěšnější proti komukoliv než pletivo. Také je nádherně okrasný na předzahrádkách, kam nechodíte, ale často hledíte.

Ostropestřec pochází z jižnějších krajů a je celkem dobře adaptován na tamní hic sníženým odparem vody z jakoby voskovaných listů. Bílá barva na nich zase snižuje teplotu na poledním slunci, protože takové slunné a bezvětrné polohy se mu líbí. U nás se výhradně pěstuje. Pěstování na poli je trochu náročnější na půdu a hnojení, protože urostlá rostlina potřebuje veliké množství stavebního materiálu. Semeno ostropestřece se nejlépe sbírá obilním kombajnem. Ruční sběr semen ostropestřece je totiž dosti nepříjemný až nebezpečný, ale má zásadní výhodu v možnosti postupného sbírání nejvyzrálejších semen. A to je docela deviza, protože semena nedozrálá mají podstatně méně účinných látek. Účinné látky jsou částečně obsaženy i v listech a kořenech, podobně jako u příbuzného artyčoku, který se u nás zatím moc nepěstuje k naší škodě a škodě našich jater, protože je to také rostlina významně jaterní, hepatoprotektivní. Artyčok by tu jako oblíbená zelenina také rostl, ale nesnáší mráz a snadno vymrzá. Ostropestřec je odolnější.

Játra jsou hlavním orgánem naší detoxikace a probíhají zde složité eliminace především našich vlastních zplodin látkové výměny (odpadu z našich buněk, tkání apod.) a dále i škodlivin z potravy, vzduchu nebo vody. Moderně i ze šatstva, chemie a léků. Játra se snaží vše zlikvidovat oxidováním. Něco se ale jaterním enzymům příliš nedaří, například složité sloučeniny nasycených tuků, polymery, chlorované a aromatické uhlovodíky, organické jedy, mutagenní látky a vůbec všelijaké i nedefinovatelné sajrajty, které se nám do těla někudy dostanou a dále třeba ještě s tělem reagují nebo ho zanášejí. Játra k detoxikaci potřebují nejen své aktivní enzymy, ale i dostatek kyslíku. Člověk ve stresu zapomíná dýchat a přidušen spotřebovává za obrovské tvorby odpadních kyselin jako zdroj energie přednostně cukry a škroby, protože ty už mají část kyslíku vázaného v molekulách. Poznamenávám, že tuky ani bílkoviny ne, a proto se nespalují a i hladový člověk kyne. Následné překyselení téměř vyřazuje tělesné systémy, orgány a hlavně játra z funkce a celé tělo se zanáší těmito nezdetoxikovanými metabolity - kyselinami. Při tom omezuje svoje aktivity všeho druhy a vy zalézáte do temného ticha své nory nebo na to máte alespoň takovou chuť. Přebytky hygroskopických metabolitů se dočasně ukládají difúzně ve vazivech, která pak tuhnou svými otoky a těmito otoky utlačují i nervy v blízkosti páteře a omezují pohybové možnosti v kloubech. A jste mrtví brouci. Skoro...

Jaterní odpad nezdetoxikovaný (JON) je problém, který nás provází celý život a je důležitější příčinou našeho zřetelného stárnutí než zkracování telomer na koncích DNA. Membrány a obsah buněk se zanáší nerozštěpenými a téměř nerozpustnými vysokomolekulárními organickými látkami, které se chovají jako depotní balast a omezují přinejmenším objemově nitrobuněčné cirkulace. Tím také vytěsňují a snižují množství obsažené vody, která svojí rozpustností v buňkách slouží zároveň jako odkládací až skladovací prostor. Mladá nezanesená buňka je samá voda a její možnosti látkové výměny jsou obrovské. Stará buňka svým koncentrovaným obsahem balastu připomíná zubní pastu, a abyste jejím pracovním mitochondriím dodali trochu výživy k aktivitě, musíte použít na výpomoc brigádnický koenzym Q10 nebo cos podobného. Buňky by i své metabolity vyhazovaly do oběhu, jen kdyby tam bylo volno. Oběh je ale obsazen tím, co játra nevyčistila, nezdetoxikovala. To zhoršuje možnosti pokračování látkové výměny všech buněk v organizmu. Zvláště oněch se zvýšenou látkovou výměnou - buňky vlasové, slizniční, jaterní, ledvinné, krvetvorné, svalové. Ale nejvíce trpí neurony, takže omezují svoji činnost, a když od nich potřebujete nějakou aktivitu, vzniká stres s produkcí stresových hormonů pro přežití a později i všeliké dementní změny. Ve stresu zapomínáte dýchat. Potom chybí játrům kyslík... a znovu dokola. Takže játra nezbytně potřebují kyslík, tedy dostatečné dýchání. Aby ten ale k něčemu byl, je potřebná vysoká aktivita přítomných enzymů. Poznamenávám, že mají-li některé enzymy absenci, tak to žádná kytka nevyřeší, jen transplantace jater; a to ještě od někoho, kdo je má (měl...) ještě funkční.... Aktivitu jaterních enzymů podporují mnohé substance z rostlin a ostropestřec patří mezi nejdůležitější zdroje těchto hepatoprotektivních látek. Nejvíce jich je právě pod slupkou jejich semen. A v nich nejvíce, když jsou správně vyzrálá.

Semeno ostropestřece obsahuje značné množství vysýchavého oleje, který je velmi reaktivní a proto také rád a neobyčejně rychle na vzduchu na velkém povrchu drceného semene žlukne. Proto drcené semeno neskladujeme. Vylisovaný olej tekutý žlukne již celkem pomalu a pouze na hladině a tento proces lze ještě snadno zpomalit dusíkovou ochrannou atmosférou nebo přidáním antioxidantů jako je například olejovitamín E. Semeno obsahuje až 3 % obtížně rozpustného silymarinu, který je hlavním hepatoprotektorem a účinnou látkou využívanou i farmaceuticky. Spolu s olejem působí na játra prokazatelně značnou léčivou silou. Nejúčinnější pro tělo je pojídání 20-100 i více semen za důkladného rozkousání při každém jídle. Slupky se zároveň podílejí na čištění sliznice střeva od starých nánosů a přicuclých malých jižnokrajných červoparazitů. Lidem se zánětem žaludku a dvanáctníku, zánětem střev, zácpou či hemeroidy ap. to ale nelze doporučit, protože slupky v těchto orgánech stírají také ochranný hlen. V tomto případě je vhodnější si lžičku semen pomlít na tříštivém mlýnku na kávu a hned jíst.

Připravit čaj z ostropestřece doporučuji následovně: lžičku až lžíci semen nejméně čtvrt hodiny mírně vařit, odstavit a po vychladnutí na potřebnou teplotu vypít. Nejvhodnější je pití tohoto odvaru při nebo po jídlech, aby se trávil s natráveninou a tak byla zabezpečena dlouhodobá stimulace jater. Pakliže si připravujete bylinnou směs, tak ostatní byliny přidejte na desetiminutový zápar až po uvaření ostropestřece, aby se z nich uvolnilo co nejméně tříslovin, které jinak játra nevhodně blokují povlakem jejich buněčných membrán. Nabízí-li vám někdo čaj s ostropestřecem nedrceným, tak v krátkém záparu jakoby ostropestřec ani nebyl a účinek leží na bedrech ostatních kytek. Lze si udělat čaj i z ostropestřece čerstvě nadrceného, což je nejlepší způsob přípravy, kdy postačí 5 minut varu a čtvrt hodiny záparu. Provádíte-li jen desetiminutový zápar směsi s drceným ostropestřecem, je tam účinných látek minimum neboli správně česky zblo. Z toho plyne, že hodně čajových směsí na játra je jen psychoinformačních, kdy vám může být pomoženo jen při dostatečné víře ve vykoupaný ostropestřec, oblbovací řeči dodavatele, ale v podstatě jen účinkem ostatních bylin. Ty byliny bych doporučoval například: kořen a list pampelišky a čekanky, benedykt, artyčok, macešku, jablečník, lopuch.

Psychoinformačních prostředků je nyní k sehnání poměrně hodně a vyznačují se neadekvátní cenou, kterou zákazník platí za své ovlivnění k nákupu mohutnou reklamou a za kvalitní působení na jeho psychiku. Ideální jsou v takovém případě bylinné tinktury a extrakty mysticky kapané po kapkách do sklenky vody s pevnou vírou, že když už to stálo tolik, tak to přece musí být účinné, i kdyby nebylo... To je ta pravá psychosomatika, kdy věřící člověk se vyléčí i bez léku, stačí víra jak zrnko hořčičné... ostropestřecové... No, když to pomohlo, bylo to dobře. Když ne, jděte jinam... Když ne, nezneklidňujte se, odpočívejte v pokoji nebo kde, on už vás někdo odklidí… Někdy se lze setkat s ostropestřecem drceným do zásoby - to je zcela nepoužitelná verze s již žluklým olejem, který bude blokovat játra svojí obtížnou detoxikací. Drcený ostropestřec můžete identifikovat mastnými skvrnami na vnitřní stěně papírového pytlíku = rozhodně nebrat! Navíc jeho vůně téměř jako feromony láká bylinokazný hmyz na mnoho stovek metrů.

Ostropestřecový olej je vynikající antioxidant a hepatoprotektivum, ale je nutno ho konzervovat například smícháním s nežluknoucími oleji jiných rostlin. Lze ho přidávat do jídel i užívat jen tak. Sám jsem vyvinul olejovou ostropestřecovou kaši složitého názvu Ostropestřecový olej OO-KH - "Kašehustá", která je mimořádně až nejhepatoprotektivní a lze u ní předpokládat i efekt doložený údajně výzkumy českých vědců, podle kterých ostropestřec omezuje prorůstání cév do nádorů. Ostropestřecová kaše také čistí žlučovody, střevní sliznici, vypuzuje parazity, detoxikuje a posiluje imunitu. Ze sémě ostropestřece lze týdenním poněkud zcela úplně nebezpečným vařením v silném lihu připravit i tinkturu. Trvá to dlouho, protože i zde se účinné látky nerady rozpouštějí. Dobře se ale rozpouštějí v acetonu, který se používá pro farmaceutické extrakce do léků.

Ostropestřec se nejčastěji užívá při žloutenkách a jaterních zánětech (hepatitidách), intoxikacích vnějšími i vnitřními jedy, homocysteinem, zlým cholesterolem, i léky. Dále při cirhóze (tvrdnutí), ztučnělých játrech jedlíků, drogových poškozeních a obecně při snížené funkci jater. Já ho doporučuji navíc v rekonvalescenci, při zvýšené teplotě, kdykoliv před i po ozářkách (včetně RTG, CT, UV, gama a mikrovln), chemoterapiích, antibiotické terapii, nervových oslabeních i potížích a duševních chorobách. Také při ekzémech, lupénce, pigmentových a jiných kožních poruchách, slábnoucím zraku, odvápnění, cukrovce, rakovině, imunitní nedostatečnosti, asciticky zvětšeném břichu, při krevních chorobách a nedostatečné krvetvorbě, během těhotenství, při úmyslném i neúmyslném hubnutí, únavových projevech a tak nějak vždy, když cítíte, že se dobře necítíte, protože se cítíte příliš dobře a navíc často i zapácháte pokožkou nebo tmavou močí, zvláště, jste-li domovec. U bezdomovců bych to předpokládal. Uvádí se, že ostropestřec je žlučopudný, horečkotlumivý, nervoklidnivý a řešící problémy sleziny. Ovšem to bych považoval za vedlejší produkt korektního čištění těla játry a spotřebou živinoplné krve ze střev, slinivky, žaludku i sleziny a tím snížení portálního přetlaku.

Sám poměrně složitou technologií doluji z ostropestřece účinné látky do směsi s nevyslovitelným názvem Ostropestřecová směs JK - "Debordel" (1 lžičku na hrnek vody), kterou doporučuji k pravidelnému mnohaletému popíjení po jídlech pro podporu detoxikace a pro dlouhověkost. Jakmile se vám na hřbetu ruky objeví pigmentové stařecké skvrny, tak byste ji měli pít systematicky a velmi dlouhodobě po většině chutných jídel, protože vám již odumírají UV ochranné melaninové barvivotvorné kožní buňky se zákazem v poledne na sluníčko a nařízením vyhodit doma všechny zářivky a úsporky, kterým rozsvětluje luminofor právě tvrdé UV záření. Podobně proti stárnutí vyrábím ještě lahodnou ovocně bylinnou směs ®Gambit-H - "Omladec", která je také postavená na schopnosti ostropestřece a dalších rostlin stimulovat játra, detoxikaci, vylučování metabolitů a regeneraci. Ta se zase pije mimo jídla, čímž výborně doplňuje důležitější Ostropestřecovou směs JK - "Debordel" v době trávicího klidu. Chuťově lze tento nápoj vylepšit přikyselením špetkou práškového vitamínu C. V rekonvalescenci, při slabosti, špatné funkci jater, vyčerpání, večerním stresu nebo depresích lze přidat i lžíci hroznového cukru, v případě horečky i dvě lžíce a trochu vitamínu C. Při výrobě Ostropestřecové kaše OO-KH zbývá jako vedlejší produkt i čistá olejová směs Ostropestřecový olej - OO - "Játrocool".

Ostropestřec je nejen krásná rostlina, ale povedlo se mu najít nejslabší místo naší existence. Dokáže se účinně podílet na naší dlouhověkosti, za což by se hodilo mu na znamení velkých díků postavit něco monumentálního, třeba nadživotní sochu. Ostropestřec by měl být zvolen za posvátný a chráněn jako kráva Indy inde.

Zpracoval S. Flanderka, autor článku Břetislav Nový, www.dedekkorenar.cz,