Včelí produkty pro apiterapii - med.

Apiterapie je podobor fytoterapie, zaměřený na využívání včelích produktů.

Nejběžnějším včelím produktem je med.

Včelky posbírají nektar, medovici a jiné sladké šťávy, nechají je projít vlastním trávícím ústrojím a uskladní je v plástech, kde tato včelylátka za pomoci mladých včel - mladušek postupně dozrává v med. Po desetitisíce let byl med v mnoha zemích - jako takřka jediný dostupný zdroj cukru - univerzálním sladidlem. Starověké civilizace pohlížely na med jako na zázrak a i dnes, po dlouholetých vědeckých výzkumech, zůstává med do značné míry záhadou - stále ještě nevíme o jeho podstatě. "Med padá z nebe, když vycházejí hvězdy", napsal Aristoteles ve 4.stol.před n.l. Daleko dříve, v Egyptě, věřili, že med pramení ze slz boha Re, protože včely nedělaly nic jiného, než sbíraly "medovou rosu" ulpívající na rostlinách.

Původně byl med vybírán z hnízd divokých včel a dodnes takto sběrači medu v Tibetu a Nepálu vybírají med z hnízd visících v závratných výškách nebo naopak k nim sestupují do hlubokých skalních propastí. Chov včel v úlech, místo vybírání hnízd, vznikl pravděpodobně v různých částech světa v různých obdobích. Nejstarší záznam o chovu včel v úlech byl nalezen v chrámu Slunce, postaveném asi před 2400 před n.l. u Sakhary blízko Káhiry. O tisíc let mladší jTekuté medysou dva hrnce, vystavené v muzeu v Dokki, které stále ještě obsahují med. Teprve v 19. století se výroba medu stala průmyslovou záležitostí a běžná světová produkce nyní představuje ročně asi milion tun.

Druhy medu

Med se dělí na nektarový čili květový a na medovicový čili lesní. Květový med včely připravují z květů nektarodárných rostlin a stromů (např. z lípy, akátu, svazenky a dalších) a je většinou světlejší barvy. Je velmi dobře stravitelný díky vyššímu obsahu jednoduchých cukrů-hroznového (glukózy) a ovocného (fruktózy). Proti medu tmavému obsahuje větší množství organických látek, hlavně aromátů, éterických olejů, pylu a vzácných bílkovin. Je dobrým zdrojem vitality a energie pro každého (snadno zažene jarní únavu). Medovicový med je zpravidla tmavší barvy, což způsobují rostlinná barviva z mízy stromů a medovice je druhotnou látkou, vznikající činností stejnokřídlého hmyzu, mšic, červců a lze ji získat i z některých hub. Oproti medu květovému obsahuje větší množství minerálních lítek a menší množství bílkovin. Jeho užívání je vhodné zejména v zimním období. Často bývá doporučován při onemocnění dýchacích cest a ledvin.

Zralý včelí med obsahuje 15 - 18 % vody, 30 - 35 % cukru hroznového a 35 - 42 % cukru ovocného, dále menší množství cukru řepného a dextriny. Čím je v medu více cukru ovocného, tím pomaleji krystalizuje. Z necukerných látek jsou přítomny především organické kyseliny, aminokyseliny, enzymy a minerální látky. Z dalších látek je třeba zmínit především acetylcholin regulující krevní tlak, střevní peristaltiku a částečně i srdeční činnost. Přitom působí i ve zředění 1 : 109, tedy jedna ku jedné miliardě. Působení acetylcholinu neznehodnocuje ani špatné uskladnění, ani zahřívání. Kvalitní nektarový med má pH nižší než 4, med medovicový vyšší než 4 - oba jsou tedy kyselé.

Krystalizace medu

Často se vyskytují otázky ohledně pravosti medu, obvykle v souvislosti s krystalizací. Proces krystalizace medu je běžný u všech medů s vyšším obsahem hroznového cukru - glukózy. Proto medy lipové, řepkové, z jeteliny, medovicové a vřesové po určité době krystalizují, zatímco jednodruhový med akátový s vyšším obsahem fruktózy - cukru ovocného - nekrystalizuje nikdy. Med by se měl skladovat v uzavřeném a temném obalu, např. vhodný je k tomu keramický medníček. Tzv. pastový med může být vyroben z jakéhokoliv druhu tekutého medu tzv. řízenou krystalizací, která probíhá tak, že se s celým obsahem medu v nádobě pomalu míchá. Během tohoto míchání vznikají v tekutém medu malé jemné krystalky, jejichž četnost postupně narůstá a které se po skončení pastování jiýž nespojují ve větší. Pastový med vzniká bez jakýchkoli přísad a bez tepelných zátěží med zůstává v pomazánkové až pastové konzistenci se všemi biologicky aktivními látkami, které přirozeně obsahuje. Je stejně hodnotný jako čerstvý tekutý med. Rychlost krystalizace je způsobena vzájemným poměrem glukózy a fruktóz. Čím je vyšší obsah glukózy v medu, tím rychleji krystalizuje. Květové medy zpravidla krystalizují mnohem rychleji než medy lesní. Nejpomaleji krystalizuje med akátový. I zkrystalizovaný med si uchovává všechny nutriční látky. Pokud chcveme vykrystalizovaný med ztekutit, stačí ho postavit na radiátor nebo do vodní lázně. Teplota roztápění by neměla přesáhnout cca 45°C. Med, který nekrystalizuje, lze považovat za nekvalitní a nutričně devastovaný. Takový med byl zpravidla zatížen vysokými teplotami nebo prošel vysokotlakou filtrací, popř. byl falšován invertním sirupem.

Denní dávka medu

Kolik medu může denně v průměru sníst zdravý člověk? Švýcarští vědci došli k závěru, že maximálně 300 g, nejlépe ale jenom 1 - 2 lžičky medu rozpuštěné ve sklenici teplé vody ráno nalačno a eventuelně večer před spaním. Místo vody může být teplý čaj s citronem.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková podle článku J. A. Zentricha v časopise Meduňka a podle zahraničních materiálů.