8773513
ENDEFRRU
Přihlášení Cookies

Alternativní terapie

Aktuality

Všechny aktuality
Chci zasílat aktuality na e-mail:

Mám obavu o tuto civilizaci

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc

Symbolem nádorových onemocnění je krab, ne rak.

V časopise Víkend vyšel rozhovor s profesorem MUDr. Josefem Kouteckým, DrSc,  který založil českou dětskou onkologii a za jeho kariéry vystoupala úspěšnost léčby nádorových nemocí u malých pacientů prakticky z nuly na 83%. Protože je to velmi zajímavý rozhovor, který se dotkl také léčitelství a alternativní terapie a je svým způsobem i určitým hodnocením současné společnosti, dovolil jsem si, ve zkrácené verzi, důležité části tohoto rozhovoru uveřejnit na našem portálu:

Největší mýty lidí spojených s nádory

Nádorová onemocnění provázela lidstvo po tisíciletí a představa o jejich nevyléčitelnosti, neodvratné smrti, utrpení, zohyzdění byla opodstatněná. To dnes už neplatí. V současnosti onemocní nádorem v průběhu života každý třetí člověk žijící v rozvinutých zemích. Velké množství je přitom vyléčitelných či se s nimi dá dlouhodobě přežívat. A navíc je nesmysl někomu říkat, že má "rakovinu". Ten termín z vícero důvodů nesnáším. Shrnout několk set biologicky odlišných onemocnění do jednoho pojmu je nesmyslné. Máte-li karcinom kůže je z 99 a půl procenta vyléčitelný, zatímco šance na vyléčení karcinomu slinivky břišní nebo glioblastonu mozkového kmene je takřka nulová. Psychicky labilní jedinec může po informaci, že má rakovinu, jednat neadekvátně, ačkoli jeho prognóza je dobrá. Navíc kromě zmíněného je už od Hippokratových dob symbolem nádorového onemocnění krab, tedy zvíře jiné než rak.  Takže i ze zoologického pohledu je tento termín nesmyslný. Ovšem zbavit širokou laickou veřejnost dávného mýtu je nesnadné.

V čem jsou vaši pacienti po půl století jiní?

Děti se nezměnily, jsou stále báječnou nepopsanou tabulí. Zato rodiče se mění. Změnil se totiž charakter rodiny. Na děti nemají čas a rodičovský vztah kompenzují náhražkami. "Neotravujte, támhle máte počítač". Mé dětství bylo jiné. Za války jsem byl členem skupiny Woodcraftu, zakázaného lesního skautingu. Naučili jsme se poznávat listy stromů, keřů, léčivé byliny, polní kvítí, stopy zvěře ve sněhu, siluety dravců v povětří, ptáky, motýly, uměl jsem chytat raky a pstruhy do ruky, vyřezávat loďky z kůry a zapálit sto ohňů v dešti či sněhu za sebou, každý jen jednou sirkou. Byli jsme stále aktivní. Dnes jsou děti pohlceny pohodlnými prožitky, schází jim iniciativa. Jsou rafinovanější, my jsme byli důvěřivější. Jsou asi vzdělanější v úzkých oblastech, ale chybí jim všeobecná vzdělanost. Rozhodně nejsou šťastnější, protože se samy málo o něco přičiní, máločeho si váží, vše je pro ně  jaksi samozřejmé. Uvědomuju si generační rozdíl, doba je jiná, podmínky jsou jiné a bohužel vztahy jsou jiné, ke všemu a ke všem.

Vývoj postavení lékařů?

Povinností lékaře je služba nemocným, avšak stále více se stává ze služebníka slouhou. Pacienti, kterým nezáleží na penězích a kteří by chtěli vše nakoupit, se někdy chovají naprosto nevhodně. Dlouhá léta určoval a rozhodoval lékař. Dnes je veřejnost přeinformovaná a dezinformovaná. Internet je v této souvislosti neštěstí; dá se na něm najít spousta nesmyslů a pacient obtěžuje lékaře, jak to, že neléčí podle postupu uvedeného na internetu. Na příbalových letácích je uvedeno daleko víc komplikací, kontraidikací a negativních interakcí, takže se bojíte užít jakýkoli lék. Nerovné je i postavení lékaře a léčitele - když něco zkazí lékař, ženou ho k soudu. Když škodí léčitel, bylo to vaše rozhodnutí.

Poznámka:

Poprvé na české univerzitě při Lékařské fakultě v Hradci Králové, vzniklo středisko tradiční čínské medicíny. Na otázku, zda není celostní přístup, který nabízí, právě tím, co chybí moderní medicíně, pan profesor odpověděl: "Něco z čínské medicíny snad funguje, akupunktura může nějaké dráhy ovlivnit. Ale alternativní medicínu odmítám. Zažil jsem spousty smrtí, kdy rodiče odmítli klasickou protinádorovou léčbu a dítě, které předtím léčil nějaký šarlatán, k nám přišlo umřít." Můj osobní názor, podložený zkušeností z nemoci manželky je, že právě zde chybí spolupráce klasické medicíny a alternativní medicíny  především v oblasti prevence bez chemie a do rukou falešných "léčitelů-šarlatánů" zavádí nemocné často jejich důvěřivost a naivita, kdy nedokáží odhadnout závažnost problému a v dobré víře se svěří do jejich "péče", která u mnohých bývá zneužita pouze pro osobní obohacení. Já osobně mám zažitou zkušenost s doporučeným léčitelem-diagnostikem, který určil příčinu manželčiných problémů okamžitě, na rozdíl od několika předchozích vyšetření u klasických lékařů i specialistů, kteří příčinu nezjistili a maximálně předepsali "prášky", zřejmě aby "ušetřili" finanční prostředky za komplexnější vyšetření. Teprve poslední v řadě klasických lékařů-specialistů zjistil onkologickou příčinu problému, která navíc nesouvisela s jeho specializací a začalo se "něco dít". Bohužel již bylo všechno pozdě! A tady je, dle mého názoru, právě rozdíl mezi celostní a klasickou medicínou, nemluvě o lidskosti projevované k pacientovi, na kterou často ve zdravotnických zařízeních "není čas". A proto mým závěrem je, že si dovoluji nesouhlasit úplně s panem profesorem  v odmítání alternativní medicíny jako takové, protože problém je spíše v lidech, jak v pacientech, tak i v některých lékařích a jejich přístupu k pacientovi, ale také v naší společnosti. Vlastní názor si musí každý udělat sám!

Na moji poznámku ale odpovídá pan profesor v dalších otázkách a ve své podstatě potvrzuje můj názor i mé dojmy:

Může technologický pokrok škodit v medicíně a empatie s pacientem

Důsledkem nadměrné technologizace je přespecializování. V dnešním lékařství přestal existovat internista, stali se z něho kardiolog, nefrolog, pneumolog, gastroenterolog,endokrinolog,metabolog,diabetolog...Jistě umějí to dokonale, ale uniká jim celý člověk; a právě nemocného člověka je třeba léčit, nejen nemoc. Dnes pacienta ti, kteří se podílejí na jeho vyšetření, vůbec nevidí, nevědí, jaké má trápení, čeho se bojí. Říkám jim stínoví lékaři. Jeden pak z jejich diagnóz udělá syntézu, ale vše je na somatickém základu. A co takovým lékařům chybí? Od šedesátých let minulého století se z medicíny vytrácí humanita a spiritualita, bez kterých ani moderní medicína není možná; člověk má nejen tělo, ale i duši. Empatii mně naučila denní zkušenost. Stále jsem byl v kontaktu s nemocnými dětmi a jejich rodiči, mé dveře pro ně byly pořád otevřené. Dva semestry teoretického studia lékařské etiky k nápravě nestačí. Navíc i student jedničkář může být nemravným lékařem. Je sice technicky dokonalý, ale mravnost je jen jedna. Komunistický režim zničil všechno možné, ale nejhorší je, že zničil mravnost (pozn.ale současná společnost nastolila vládu peněz, která mravnost ničí jiným způsobem!). Biolog Konrád Lorenz, nositel Nobelovy ceny, řekl: "K zániku lidstva úplně postačí, když se moderní člověk zbaví všech morálních hodnot".

Hrozí civilizaci záhuba?

Civilizace a příroda jsou přeplněny technologiemi. Denně vymírá mnoho živočichů a rostlin, jsou sucha a povodně, které dřív nebyly. Mám o tuto civilizaci obavu. Technologie jsou využívány k dobru i ke zlu neúměrně ke schopnosti lidského mozku, která je pořád stejná. Svět se stává povrchním. Nemusíte přemýšlet - když chcete vědět, ťuknete na internet. I když většině nových technologií nerozumím, kladu si otázku, kam to může vést, protože jsou snadno zneužitelné. Všechno má svůj počátek a konec. Život nezmizí. Ale současná civilizace?

Zpracoval S. Flanderka









Vytvořeno 19.6.2016 9:07:27 | přečteno 538x | S.Flanderka
 
load