8639075
ENDEFRRU
Přihlášení

Alternativní terapie

Aktuality

Všechny aktuality
Chci zasílat aktuality na e-mail:

Čchi - kung a jin - jang

"Cvičení provádíme ráno a večer".

Znáte ten pocit?

Přijde zima, ještě není ani ve svém středu a již si přejeme zase léto. O něco později se nám začne zdát, že zima ne a ne skončit a nemůžeme se dočkat prvního jarního závanu, prvního hřejivého světla. Potom přijde léto a hned se nám zase zdá, že ta letní horka s tím ranním vstáváním velmi brzo asi již nikdy neskončí a více a více toužíme po chladu a delším "zimním" spánku.

Proč je tak?

Tento jev se dá velmi pěkně vysvětlit pomocí velmi staré východní teorie jin a jang. Co je v praxi jin a co je ve skutečnosti Monáda - dracijang? Můžeme uvést řadu příkladů vedle sebe, kde prvý bude jin a druhý jang: noc - den, zima - léto, žena - muž, měsíc - slunce, temnější - jasnější, chladnější - teplejší, rostliny - živočichové, duté - plné, šťavnaté - suché...a takto lze pokračovat dále. Protiklady však nejsou absolutní, a proto se dá pokračovat i tak, že v jednom z uvedených protikladů hledáme i novou jednotu jin a jang. Jakmile například z protikladu žena - muž vyloučíme jang, tedy muže, zůstane nám jin - žena. Samotná žena je však novou jednotou jin a jang. Na svém povrchu je jin - studená a uvnitř je jang. Muž opačně, na povrchu je svalnatý - teplý, tedy jang, ale uvnitř je jin. Když jdeme ještě dále a zkoumáme například jen důležité orgány, jedny by byly jin a druhé jang a kdybychom šli ještě dále a zkoumali bychom jen jeden orgán našli bychom i v něm opět jednotu jin a jang.

Rovnováha jin a jang

Ve zdravém organizmu je zachovaná rovnováha jin a jang. Co se však stane, když v zimě vyjdeme na dvůr jen v tričku? Vejde do nás jin a organizmus odpoví vysokou teplotou - jangem. Co se naopak stane, když v létě ležíme příliš dlouho pod rozpáleným sluncem? Vnikne do nás teplý jang a organizmus bude reagovat jinovými příznaky - malátností, nízkou teplotou, bolestí hlavy, průjmem. Toto jsou dva příklady, když jsme radikálně vystaveni silnému jangu, nebo jinu. Jin a jang však mají v sobě tu vlastnost, že se umí do nás vkradnout pomalu, nepozorovaně - zákeřně, přesně tak, jak jsme vzpomínali na začátku, na příkladu střídání ročních období. Tu tužbu po zimě způsoboval "zákeřně" nahromaděný jang - nastalo tedy porušení rovnováhy jin - jang v organizmu. Stejně tužbu po létě způsoboval nemyšleně nahromaděný jin. Podle čeho zjistíme, zda nemáme narušenou rovnováhu jin a jang? Jakmile u někoho převažuje jang, lze to poznat podle vícero znaků. Neznámější jsou například tyto: nespavost, zácpa, podrážděnost a nervozita, suché dlaně. Na druhé straně, když má někdo nadbytek jin, jsou příznaky tyto: ospalost, malátnost, v extrémních případech je to již vzpomínaná nízká teplota, průjem, vlhké a studené dlaně.

Kdy jin nebo jang ubližuje?

Je to zvláště tehdy, když o působení těchto sil nic nevíme a zabýváme se cvičeními s energií. Typickým příkladem jsou některá cvičení indické jógy a přímo vzorovým příkladem je cvičení pěti Tibeťanů. Jakmile součástí těchto cvičení není alespoň krátké pojednání o vlivu jin a jang, může dojít až k tragickým následkům. V 95 případech ze 100 končí cvičení pěti Tibeťanů celkovou zimomřivostí, nízkou teplotou a chronickým zápalem krku, což je způsobené vyvolanou nerovnováhou jin - jang ve prospěch složky jin, nebo končí podrážděností, chronickou nespavostí a často úplným selháním nervového systému, tedy nerovnováhou ve prospěch složky jang. Připomeňme si nyní:

Kdy je jang nejsilnější?

Je to v poledne. Přesněji, ve středu léta v poledne.

Kdy je nejsilnější jin?

Je to ve středu zimy a 24.00 hod. zimního času.

Jakmile tedy cvičíme a přitom nabíráme z prostředí energii v tomto čase, jakou složku získáme? Je to logické, v noci jin a na oběd jang. A co myslíte, jak reaguje neznalý, ale přitom úsilovný cvičenec na svoji stále se prohlubující nespavost? Protože začíná tušit, že jeho zvětšující se nespavost je pravděpodobně důsledkem jeho pravidelného cvičení (protože předtím takovéto problémy neměl), ve snaze překonat problém, přesune svoje pravidelné cvičení dále od období, kdy se obyčejně ukládá ke spánku - tedy více k obědu. Udělá tak v domnění, že se odtraní negativní vliv cvičení na jeho spánek. V některých příručkách pěti Tibeťanů je celá problematika jin a jang shrnutá do jediné nesmírně důležité věty: "Cvičení provádíme ráno a večer". Náš cvičenec však udělá pravý opak a začne cvičit před obědem, anebo na oběd, tedy v období největšího přílivu jangu. Tím se však jeho problém nezmírňuje, právě naopak, stále víc se prohlubuje. Navzdory tomu, že se cvičenci čchi - kungu učí akumulovat obrovské množství energie, nepatří ani do jedné z uvedených skupin. Je to pravda, protože vědí, že energie je bezpečná jenom když je v rovnováze. Kromě nevyhnutelné teoretČínská monádaické přípravy jsou na kurzech s energií jin a jang obeznámeni i prakticky, učí se obě energie vnímat - pocítit.

Mistři čchi - kungu a jin - jang

U mistrů čchi - kungu jakoby neplatilo všechno to, co jsme si dosud řekli. Mistr čchi - kungu si totiž i v tom největším jangu dokáže načerpat energii jin a opačně i v tom největším jinu si umí vyrovnat složku jang. Jeho mysl umí aktivně pracovat s oběma energiemi současně a momentální prostředí pro mistra čchi - kungu nepředstavuje přakážku. Mistři mají oba póly energie uložené v kuličce jin - jang. Tato kulička je na průřezu ten všem známý symbol jin - jang. Neznáte ten symbol? Je to ten, kde tmavá rybička má světlé oko a bledá rybička má tmavé oko. Touto kuličkou mohou mistři čchi - kungu cirkulovat po celém svém těle, ale i mimo tělo a tím se vlastně současně mohou rehabilitovat a léčit. Mistři však řízení z této kuličky umějí i odevzdat - buď jednu složku, nebo druhou složku - pacientovi, kterého léčí. Když léčí nádor, nebo zápal, působí energií jin, v jiných případech zase léčí jen energií jang. Kdo tedy pozná tajemství jin - jang, lehce si umí udržet rovnováhu jin - jang a zůstává dlouho mladý a odolný vůči počasí. V zimě je pro něho samozřejmostí, že má teplé ruce a uprostřed léta, když už ostatní nemohou, mu "v žilách" proudí příjemný chlad.

Zpracoval S. Flanderka, autor článku PhDr. Vladislav Stanko ve slovenském časopise Vitalita

Vytvořeno 10.4.2013 17:16:48 | přečteno 4131x | Ing. Tatiana Flanderková
 
load